Lofoty se psem

Lofoty se psem

Lexie, už 4 letá australská ovčanda, vyrazila tentokrát dost daleko – až na norské Lofoty. A jaké jsou takové Lofoty se psem? No, ze začátku je ta dlouhá cesta docela opruz, ale nakonec to stojí za to!

Kdy jste na Lofoty vyrazili?
Vyrazili jsme na začátku září. Mysleli jsme si, že tam dojedem 3. den cesty, ale už po 2 dnech bylo jasný, že to neklapne.

Jakto?
No, Lexie to v tom autě tak dlouho dost nebavilo a začala hrozně prudit. A nás z toho sezení na sedačkách bolel zadek. Takže jsme dělali delší zastávky s procházkama a házením míčku. Na Lofoty jsme nakonec dojeli 4. den.

image

Kudy jste nahoru jeli? Trajekt nebo most?
Počítali jsme to několikrát a finančně to s naší spotřebou (cca 8 litrů / 100 km (diesel)) vycházelo pořád tak nějak nastejno. Po pevnině je to asi o 300 km dál, trajekt, kterým jsme chtěli jet, jel asi v 11 večer, takže bychom na pevnině byli okolo 3. hodiny ranní a hledat někde místo na přespání se nám prostě nechtělo, takže jsme zvolili cestu přes Oresundský most, který vyjde na 50 euro. Přibližná mapa naší celý trasy je tady.

Viděli jste po cestě něco zajímavýho?
Určitě je zajímavý vidět právě Oresund, je to krásná stavba. Po cestě jsme pak přespávali na dost pěknejch místech, tohle mají ve Švédsku (a vlastně i Norsku) dost vymazlený – narazíte na odpočívadla se záchodem, sprchou, krásnym jezerem, lavičkama nebo barbecue.
No a pak je tu samozřejmě polární kruh. Ten jsme překračovali dvakrát, a ten první, švédskej, upřímně za moc nestál. Byla tam cedule a sklad aut v lese. Ale kousek od toho jsme potkali sobi! Ten Norskej by za to pěknej, s krámkem, kde jsme si koupili další nálepku na auto. 🙂

image

A kde jste hledali ty spací místa?
Máme super aplikaci, kterou doporučujem všema deseti – park4night. Tvoří jí lidi, přidávají tam tipy na místa, kde přespat, je tam většinou i fotka, hodnocení a vybavení. Občas je to francouzsky, ale to se dá přežít. 😀

Do Norska je povinná echinokokóza, kontroloval to někdo na hranicích?
Na hranicích mezi Švédskem a Norskem není teda vůbec nikdo, kdo by chtěl něco kontrolovat. Možná když překračujete hranice dole, někdo to kontroluje, ale tady bylo mrtvo.

image

Co jste dělali na Lofotách?
Jako první jsme se ubytovali v kempu Sandvika, kterej je naprosto nádhernej a určitě ho rádi všem doporučíme. Je přímo u moře a jsou tam nádherný výhledy. Další den jsme vyrazili na hike okolo jezera Stor-Kongsvatnes, kterej nám doporučil pán na recepci v kempu. Bylo to príma, ale určitě tam budou i hezčí výlety. Nicméně jsme měli konečně vyvenčenýho psa, takže spokojenost. Další den jsme se přesunuli dál a na plánu byla návštěva Kvalvika beach, což je jedna z nejznámějších pláží na Lofotách. A chápeme proč. Je to tam opravdu naprosto nádherný, bílej písek, pár oveček, hrozně hlučný moře a všude okolo hory. Paráda!

Takže výlet na Kvalviku stojí za to?
Rozhodně! Dá se tam dostat jenom pěšky a je tam docela malý parkoviště. Když jsme tam byli my – mimo sezónu – tak bylo už skoro plný v 10 dopoledne. Takže v sezóně to nepodcenit a být tam brzy nebo pak později odpoledne. Na Kvalvika beach se dá i spát a hodně lidí to tam tak dělá. Je tam tekoucí sladká voda přímo z hor, což je fakt super. No a na jako jednom z mála míst v Norsku se tam dá udělat hikovací kolečko, který vám vezme dech hned jak vyjdete nad pláž. Je to tam prostě perfektní.

image

Co dál na Lofotách nevynechat?
Byli jsme se ještě podívat v městečkách Henningsær, Reine a Å – nejkratší název města na světě, mimochodem. A určitě by stál za návštěvu i ostrov Værøy, kam jsme se ale už nedostali.

Jeli jste už dál?
Jo a to byla asi největší chyba celý výpravy. Na Lofotách jsme měli zůstat ještě tak o 2 dny dýl a víc si je prohlíhnout. Fakt to tam stojí za to a mrzí nás, že jsme nezůstali dýl.

image

A jak jste se z ostrovů dostali?
Jeli jsme trajektem, po pevnině to bylo hrozně daleko a blbějma cestama, trajekt je v tomhle případě lepší řešení. Stojí, myslím, necelých 1000 NOK pro dva lidi a auto (pes je všem jedno). Pejsci na tomhle trajektu nesmí na palubu a musí zůstat v autě. My jsme se rozhodli, že se půjdem jen podívat jak odplouváme a vrátíme se za Lexie zpět do auta, aby tam nebyla sama, trajekt totiž hodně houpal a dole hrozně autům řval alarm. No ale odcházet jsme neměli, protože se sice dostanete z auta na palubu, ale zpět už vás nepustí. Takže nastaly nejdelší a nejhorší 3 hodiny naší celý výpravy. Seděli jsme nahoře, já ubulená.. No hrůza, když jsme přišli zpět, Lexie nás málem umazlila k smrti. Všechno dobře dopadlo.

Je něco, co vás na cestě překvapilo?
Spousta věcí, jak v Norsku, tak ve Švédsku.
U obou nás překvapilo, jak je to všechno ohromný. Oproti tý “naší Evropě” jsou od sebe města hrozně daleko, je to až neskutečný. Mezitím jsou prostě tísíce kilometrů nedotčený a celkem drsný přírody. Je to fakt něco nepopsatelnýho, to musíte vidět na vlastní oči. A první den, když jsme začli ukousávat tu švédskou krajinu jsem říkala, jak je to nádherný, ty stromy a nekonečnej les. Ale pak to máte prostě třetí den v kuse a už je to spíš trochu na palici. 🙂
Ve Švédsku to bylo hlavně město Kiruna. To je poslední město před hranicema s Norskem. Je tam ohromnej důl, kde se těží ruda a to je vlastně jediný, proč tam bydlí lidi. Je to tam dost depresivní, když stojíte na kopci, kterej má bejt jakože lyžařskej areál, ale je to prostě uměle navežená hrouda suti, a koukáte na to prachem pokrytý město. To byl fakt náš nejdepresivnější zážitek. Přitom všude okolo je nádherná příroda, spali jsme na tom kopci s perfektním výhledem k přírodě čelem, ke Kiruně zády… Ale todle město se v nás prostě usadilo dost negativně.

No a těch norských překvápek bylo o dost víc, ale to už se týkalo spíš praktických věcí jako jsou mýta, ceny v obchodech a tak. Ale o tom určitě bude samostatné video i článek, kde budou tyhle praktický věci shrnutý, je jich totiž dost. 🙂
A taky nás všichni varovali před komáry, ale za celou dobu jsme žádný nepotkali, až když jsme se vraceli, tak předposlední noc před Oresundským mostem nás tam trošku okusovali.

image

Kolik vás výlet stál?
To ještě nemáme spočítaný, protože čekáme právě na mýta, která se strhávají z karty až nějak měsíc po opuštění Norska, takže si asi ještě počkáme. Ale nejvíc se prostě dá za naftu, ujeli jsme 8000 km. V Norsku je nejdražší nafta na celém světě (okolo 40 Kč/l), ale vzhledem k tomu, že tam většinou nesmíte jet víc jak 80 km/hod, tak se vám rapidně sníží spotřeba a o tolik dražší to zase není.

image

Jestli jste ještě neviděli video z Lofot, mrkněte sem: