Lucka bydlí se svým skoro dvouletým fletím parťákem ve Vimperku a letos zamířili poprvé na svou velkou cestu do zahraničí. Procestovali ohromnou část Itálie a stihli navštívit kopu zajímavých míst.
Kam jste přesně vycestovali a kdy?
Po svatbě jsme se rozhodli splnit náš sen a vyrazili jsme projet kus Itálie. A jak jinak než s naším hafem. Na cestu jsme vyjeli v sobotu 20. 8. 2016 brzy ráno, domů jsme dorazili o 10 dní později pozdě v noci. Najeli jsme přibližně 2 500 km, každý den jsme navštívili jiné místo. Nejprve jsme zamířili do Dolomit na Tři zuby, večer jsme za vydatného deště přejeli k jezeru Lago di Garda, kde jsme přespali. Druhý den nás čekal výlet lanovkou na Monte Baldo a koupání spojené s večerní procházkou městečkem Desenzano del Garda. Následující den jsme si prohlédli Sirmione a Veronu, ubytování jsme měli zajištěné v Mantově. Čtvrtý den byl ve znamení delších přejezdů, vyrazili jsme na pobřeží do městečka Viareggio, kde jsme měli pronajatý pokoj. Přímo ve městě byl problém najít místo, kde bychom se mohli vykoupat s pejskem, po delším hledání jsme narazili na úzký pruh veřejné pláže. Druhý den jsme popojeli na konec města, kde jsme našli nádhernou téměř nekonečnou písečnou pláž, bez všudypřítomných lehátek a slunečníků. S pejskem jsme zde nebyli zdaleka jediní. Po koupání jsme zamířili do Pisy podívat se na slavnou šikmou věž. Šestý den jsme strávili prohlídkou překrásné Florencie. Ráno následovalo stoupání do kopců k přehradě Ridracolli, odkud jsme sjeli do vesničky Vezzano. Tady na nás čekal kouzelný kout Itálie. Nedaleko od vesničky se nachází klášter La Verna, který jsme hned ráno navštívili. Po prohlídce jsme se vydali opět k moři. Cestou jsme nevynechali San Marino. Ubytovaní jsme byli kousek od pláže v Rimini. Předposlední den naší cesty jsme strávili odpočinkem na pláži a přejezdem k Benátkám. Prohlídku romantických Benátek jsme si nechali na poslední den, ovšem městečko nás nemile překvapilo davy turistů a všudypřítomným zápachem. Lehce zklamaní jsme opustili Benátky a vydali se na cestu k domovu. Zážitků z dovolené máme mnoho. Maxík nás překvapil, jak neskutečně vše, včetně horka a velkého množství lidí, zvládal.
Jak s vámi Maxík cestuje? Má boudičku nebo pás?
Maxík s námi jezdí na zadních sedačkách auta, má na sobě postroj a je připoutaný takovou spojkou, která se zacvakne místo bezpečnostního pásu. Do auta s radostí neskáče, cesta samotná mu však nevadí a víceméně ji prospí.
Mluvíš o horku.. Jaký měl Max pitný režim? Museli jste ho do pití tlačit nebo pije vzorně sám od sebe?
Horko hlavně v Pise, Florencii a Benátkách bylo opravdu velké, celý den pařilo sluníčko a v ulicích měst nebylo moc kde se schovat. Jelikož se nedalo spoléhat na to, že se Max napije cestou, nosili jsme sebou všude vodu a skládací psí misku. Ve městech jsme občas i zchladili tlapky. Jinak přemlouvat retrívra k tomu aby se napil nebo vykoupal je pro mě představa z říše snů. V Benátkách byl problém vysvětlit mu, že půjde s námi po chodníčku a nepoplave kousek vedle následujíc gondoly.
Taky ses zmínila o nějakém ubytování. Jak jste ho sháněli? Byl to problém s pejskem?
Ubytování jsme měli zajištěné předem přes booking.com, program byl už tak nabitý a byli jsme večer rádi, že víme kde složit hlavu a nemusíme hledat vhodné ubytování. Ubytovaní jsme byli buďto v apartmánech nebo hotelových pokojích. Pouze poslední noc jsme spali v bungalovu v autokempu, poblíž Benátek, tady pejsek přespat mohl, nesměl však už do restaurace apod. Na ostatních ubytováních s pejskem problém nebyl, narazili jsme všude na velmi příjemné lidi, kterým se hafan moc líbil. To samé bylo v restauracích, pejsek byl vítaný a dokonce dostal svou misku s vodou.
Narazili jste po cestě na něco, co tě překvapilo? Ať už příjemně či nepříjemně?
Příjemně mě na Itálii překvapili přátelští a usměvaví lidé, o něco méně na některých ubytováních nulová znalost angličtiny. Příjemně mne také překvapil Maxík, jak s námi vše odťapal a zvládl lanovku na Monte Baldo, které jsem se již dopředu bála a počítala jsem minimálně s uplácením pamlsky. Jak jsem již psala velmi jsme se těšili na Benátky a odjížděli jsme odtud zklamaní.
Z těch míst, která jste navštívili, můžeš doporučit třeba 2-3, které se ti fakt líbily a třeba tě mrzelo, že jste nezůstali dýl?
Tak určitě bych doporučila Lago di Garda a Národní park Foreste Casentinesi, zde by se nechala strávit celá dovolená a rozhodně by nebyla nudná (o Gardě více tady). Pro pejska by to, zde bylo také vhodnější. Z míst ke koupání mě nadchla pláž u města Viareggio, tam bylo opravdu krásně. Pro milovníky historie a umění doporučuji Florencii, sem bych se ráda někdy vrátila. S pejskem bylo ovšem toto město velký kompromis, protože do památek psi nesmí. S pejskem je lepší město během dne vyměnit za kousek přírody. Každopádně bych neměnila, dovolená s pejskem byla krásný zážitek a všichni jsme si jí užili.
Ještě by mě zajímalo, jak Max reagoval na moře, zmínila jste se o něm hned na začátku..? Znám pár případů namožených ocásků nebo celých pejsků, kteří druhý den nemohli vůbec chodit po celém dni u moře, tak jestli jste neřešili něco podobného nebo jste Maxe drželi na uzdě.
Ještě se od moře vrátím ke Gardskému jezeru, když jsme přišli na pláž, tak celkem foukal vítr a byly vlny, jako u moře. Max se jich nejprve bál a koukal jako co to je. Po chvíli je ovšem začal lovit a hrabat ve vlnách předními tlapami. Stal se tak atrakcí pro kolemjdoucí pejskaře. 🙂 U moře již věděl jak na vlny a moc ho bavilo se cachtat, ač retrívr milující vodu, nepodařilo se nám ho rozplavat, takže se cachtal a dováděl ve vodě. Slaná voda mu až moc chutnala, takže jsme ho museli hlídat aby ji nepil. Utahaný byl každý večer, neřekla bych, že zrovna od moře více než jiné dny.
Byla Maxíkova první velká cesta? A jestli máte něco na plánu na další dovču s Maxem?
První cestovní zážitek měl jako malé štěně, kdy s námi sjížděl v kánoi řeku Lužnici a poté pár dní na Železnorudsku. A první společná cesta do zahraničí byla právě letošní Itálie. Nyní již pomalu plánujeme kam vyrazit příští rok. Láká nás Lago di Como a okolí nebo jižní Francie, tak uvidíme co nakonec vybereme.
Doporučila bys cestu s pejskem do Itálie a jestli se na něco připravit, s něčím počítat..?
Cestu do Itálie bych určitě doporučila, lidé byli všude přátelští a vstřícní. Najít ubytování, kde jsou povoleni psi nebyl problém, dokonce bylo často ubytování bez poplatku za psa. Stejně tak jsme se nesetkali s odmítnutím v restauraci apod. Z cest po ČR mám bohužel úplně jiné zkušenosti, zvlášť když máme většího psa. Jinak doporučuji připravit se na horko, mít v zásobě dostatek vody nejen pro pejska, a co jsme využili po prvním dni u moře, tak byly léky od naší veterinářky na průjem ze slané vody. Aby se vůbec nenapil uhlídat u Maxe nebylo možné.