Barf na cestách může být docela oříšek, ale rozhodně není neřešitelný. O způsobech, jakými krmit psy na cestách jsme si s vámi povídali na našem instagramu, a pak jsme se zeptali i zkušené barfařky a cestovatelky Elišky. No a možností je tu spoustu, jen vybrat tu, která nejvíc vyhovuje vašemu chlupáčovi.
Barfování na cestách se dá řešit několika způsoby. Můžete krátkodobě přejít na granule, ale někteří psi tenhle přechod nesnáší moc dobře, takže na to pozor. Dobrým pomocníkem můžou být za studena lisované granule s vysokým obsahem masa – třeba Yoggies nebo konzervy se 100% masa – třeba Falco.
Dalším způsobem, jak udržet barf i na cestách, je vození vlastního krmiva. Pokud jedete například do apartmánu, kde je lednička / mrazák, tak je to určitě jasná volba. Maso se dá případně kupovat i v místě pobytu, pokud nemáte možnost ledničky.
Když ale jdete delší treky a jste odkázáni jen na to, co si odnesete na vlastních zádech, už se vám s tím masem úplně tahat nechce. Asi nejlepším řešením téhle situace je maso sušené. A to ať kupované, či usušené doma. Mrkněte, jak to řeší Eliška dvěma ČSV.
Jelikož jsem vlastně v tomhle celkem neznalá.. můžeš říct, jaká je vaše taková normální strava?
Já asi nejsem úplně příkladným klasickým “barfařem”, nebo aspoň takovým, jaké si je představuji ;), a s nějakým vážením a měřením přesných dávek se moc nepářu 🙂 Strava mých psů sestává ze syrového masa (převážně kuřecí a hovězí, vepřové, krutí, kachní, rybí – to jim ale moc nejede :D) a kostí (stejných druhů jako maso) a dále vnitřností (játra, ledvinky, žaludky, neprané dršťky,…). Nepravidelně přidávám zeleninu a ovoce, případně doplňky “co dům dal” – těstoviny, rýži, vločky… Dávky vyvažuji tak, že se snažím střídat druhy masa a dbát na příjem všeho (kosti jsou důležité pro příjem vápníku a dalších minerálů, neprané dršťky obsahují spoustu vitamínů, další vnitřnosti opět vitamíny, minerály atp.) – v celku vycházím z toho, že psovité šelmy přirozeně požírají celá zvířata a občas to doplňují rostlinnou stravou, a psi jsou stavění na to samé. 🙂 Velikost a složení stravy upravuji taky podle aktivit a zátěže – např. v zimě, kdy psi běhají každý den v zápřahu a jsou i v mrazech venku, dávku zvýším (až dvojnásobně) a přidávám tučnější věci (vepřové, škvarky,…) v létě, kdy naopak oba psi dostávají hodně pamlsků při výcviku, dávku snižuju a dávám dietnější maso… a tak 🙂
Když chodíte dogtreky (teď myslím ty fakt dlouhé), zvyšuješ podle toho nějak dávku? Třeba už pár dní předem? Co dostávaj psiska po cestě?
Na dogtreky a jiné výšlapy (vandry, aktivní dovolené, tůry po horách) používám nejčastěji sušené maso jako krmnou dávku (obvykle jen trošku zvýšenou). Cestou dostávají psi “svačinky” obvykle v podobě hrstky granulí a jiných dobrot (vařené vnitřnosti, párky, šunka…) z pamlskovníku. Po pravdě řečeno ale dogtrek (ani ten fakt dlouhý přes 100km) není pro moje psy nijak extrémní zátěž, ale jen taková delší a nudnější procházka 😉 Výrazně víc jsem stravu řešila při absolvování Šediváčkova longu, kdy museli během čtyř dnů urazit v pěti etapách cca 200km, ale nikoliv vycházkovým tempem dogtreku, ale svižným během ve sněhu (často rozbředlém a hlubokém) a ještě mě táhnout na lyžích. 🙂 Tehdy jsem s sebou měla čerstvé maso, doplněné o škvarky (traduje se o nich, že je to super energetická bomba pro psy) a nějaké ty výživové doplňky. Přiznám se, že na “chemii” moc nedám a právě s těmi výživovými doplňky jsem se zatím moc nespřátelila, ale v období zátěže přidávám obvykle něco na klouby a taky docela ujíždím na MSM (methylsulfonylmethan), který má údajně pomáhat regeneraci, tlumit svalovou únavu a bolest, působit protizánětlivě a podporovat imunitu – no hotový zázrak 🙂
Mění se nějak strava Dinga a Frisky, když cestujete?
Snažím se, aby se měnila co nejméně a pokud je to jen trochu možné, vozím čerstvé maso i na cesty (např. pokud jedeme na kratší dobu, v zimě nebo vím, že v cíli cesty bude mražák). Pokud to možné není (jedeme na více dní, nebo si dopravujeme věci vlastní silou, tudíž se nechci vláčet s těžkým syrovým masem, atp.), maso obvykle suším. Velikost dávek upravuji podle předpokládané zátěže.
Vozíš si věci spíš z domova, třeba sušené nebo jinak upravené nebo třeba nakupuješ na místě?
Vozím si vlastně vždy vlastní krmení. Maso nakupuji přes e-shop, pak to vychází i levněji, než granule – kupovat maso někde na výletě ve zverimexech nebo dokonce maso pro lidi, vychází dost draze. Syrové maso vozím nachystané na jednotlivé porce v krabičkách (třeba i zmražené, aby déle vydrželo). Sušené maso vyrábím z mletého syrového masa (obvykle kuřecího – je nejméně tučné a nejrychleji se suší) buď doma v troubě (menší dávky) nebo v domácí sušičce na ovoce, kam se ho vejde spousta kilo. Sušení masa má dvě nevýhody – trvá to dlouho (cca 10-20 hodin, podle toho, jakou vytvořím vrstvu) a dost to smrdí 🙂 Na druhou stranu sušené maso je podle mě pro barfaře na cestách něco neuvěřitelného. 🙂 Maso sušením sníží svou hmotnost asi na třetinu, nekazí se (dobře usušené vydrží řadu týdnů), nevyteče vám do batohu, a máte jistotu, že z toho nebude mít pes zažívací potíže. 🙂 Dříve jsem zkoušela krmení na cestách řešit granulemi nebo konzervami, ale mým psům ani jedno (vyzkoušela jsem řadu značek) nesedí a mají z toho zažívací potíže, což zrovna a cestách nebo při sportovních výkonech opravdu nechcete 🙂 Usušené maso si připravíte do sáčků podle denních dávek a pak už vždycky jen nasypete do misky a zalijete vodou 🙂 Můžete doplnit o zeleninu (třeba taky sušenou) nebo cokoliv, co chcete přidat. Se sušeným masem nemám problém, že by z něj psi měli průjem, nebo ho po dvou dnech přestali chtít žrát, jako to mají s granulemi.
