Od Bødo po Oslo

Od Bødo po Oslo

O první části roadtripu Norskem si můžete přečíst tady. Teď se ale vydáme dál. Co se děje, když se vylodíte v Bødo a máte před sebou celý Norsko?

Druhá část vaší cesty začínala v Bødo, tedy na pevnině po cestě trajektem z Lofot. Kam jste zamířili dál?
Tak nejdřív nás čekal polární kruh, kterej se teda v Norsku prožívá o dost víc než ve Švédsku. Je tam centrum polárního kruhu, kde si můžete projít nějakou výstavu – placenou, koupit suvenýr nebo si dát kafe. No a pak už jsme mířili dál na jih a naším dalším cílem byl Trondheim.

image

Šli jste navštívit město?
Jojo, hodně lidí nám říkalo, že města v Norsku stojej za prd, ale nám se ty tři největší, co jsme navštívili, moc líbily. Trondheim okouzlil hlavně svejma nádhernejma uličkama a atmosférou. Všechno tam bylo tak nějak klidný, ale ne nudný. Většina lidí tam jezdí na kole a je tam hodně studentů, je to totiž univerzitní město. A architektura je tam taky moc hezká. My na města moc nejsme, ale tohle nás fakt okouzlilo.

image

A kam jste zamířili dál?
Pak na nás už čekala Trolí stezka, což je asi nejznámnější část norský silnice ze severu na jih. Svojí délkou ani převýšením se nijak neliší od italských Pass, který jsou právě v Itálii na denním pořádku, ale rozdíl je rozhodně v tom výhledu. Nádhernej pohled do údolí, kde vidíte, jak se tam ta silnička klikatí. No to je prostě super. Jo a čím se ještě liší jsou svodidla. Klasický tam nenajdete, mají tam silničku olemovanou kamenama. No a samozřejmě nechybí vodopád. Na ty tady my nejsme moc zvyklý, ale v Norsku už to ani nevnímáte (bohužel), je tam totiž na každym rohu.

image

A tam se dá jít projít?
My jsme to na plánu původně neměli, ale nakonec jsme tam asi hodinku a půl pocourali. Dá se tam jít na vyhlídky, kam chodí samozřejmě všichni, ale i z vyhlídek se dá odbočit a vyrazit na místa, kde už moc lidí nepotkáte. Je to tam ale občas dost křivolaký a jsou tam vrtkavý kameny. Každopádně čím dál jdete, tím hezčí je ten pohled do údolí. 🙂

Co vás čekalo dál?
No pak sjme si řekli, že to máme dost hektický a měli bychom zvolnit a chvíli někde zůstat, takže jsme dorazili do Geiranger fjordu, kde jsme si zaplatili dvě noci. Je to prý jeden z nejhezčích fjordů v Norsku. Má spoustu vodopádu po stranách a do vesničky Geiranger, která je na konci toho fjordu a u který jsme bydleli, přijede ročně asi 600 tisíc návštěvníků. Což už je docela dost. Ale většina jezdí pravděpodobně lodí, vyhlídkovou plavbou trajektem. Přijíždí tam minimálně jedna ohromná loď denně. A proto nedoporučujem si brát kemp přímo ve vesnici, protože ta loď dělá hroznej kravál. Lepší je si vzít cca kilometr od vesnice na takovým cípu u moře – my bydleli v “Kemp Geirangerfjorden Feriesenter” a byl super.

image

Šli jste tam na nějaký výlet, který můžete doporučit?
Na výlet jsme šli, ale moc ho doporučit nemůžem. Ten den, kdy jsme zůstavali ve fjordu, nám zrovna pršelo, snad jako jedinej den z celý naší cesty (jo, jsme klikaři). No a tak jsme si řekli, že se půjdeme kouknout na vodopád. V Norsku moc neexistujou nějaký turistický cesty jako tady u nás, že vyrazíte na 3-4 hoďky na výlet, obejdete kolečko a vrátíte se zpět do výchozího bodu. Buď jdete 3 dny nebo prostě tam a zpátky stejnou cestou. My jsme teda vyrazili na vodopád, ale ani jsme k němu nedošli, protože tím deštěm to dost kouzalo a šli jsme takovou strání, a já jsem prostě posera, tak jsme to radši otočili ještě dřív než jsme někam došli. Pak jsme se jeli mrknout na Geiranger Skywalk, což stojí asi 10 NOKů, abyste tam mohli dojet (cesta na kopec) a pak se vám naskytne moc hezkej výhled. Aspoň co jsme viděli z fotek, protože my měli samozřejmě mlhu.

image

A další den už jste teda jeli dál?
Přesně tak. Den předtím jsme si teda ještě stihli přejet ešus, nejlepší z těch třech, co jsme měli s sebou samozřejmě, ale nevadí… Vyrazili jsme dál směrem na Bergen. Tam jsme přijeli nějak odpoledne a pořád ještě trochu pršelo, tak jsme si našli kemp, tam přečkali noc a ráno už jsme vyrazili do Bergenu.

A jaký je Bergen?
No totálně boží. Mně se víc líbil Trondheim, protože moc nemám ráda hodně lidí a Bergen už je celkem velký město, ale Márovi se tam líbilo hrozně. Nádherný uličky mezi dřevěnejma baráčka, přístav jak blázen a navíc z centra vede zubačka za pár korun na kopec Fløyen, kde je nádhernej obrovskej rekreační areál jak pro děti, tak pro dospělý. Ten rozhodně doporučujem navštívit! Jste totiž v lese, ale vlastně kousíček od centra.

image

A co Lexie a zubačka?
Úplně v pohodě, je to vlastně stejný jak jakejkoliv jinej prostředek. Co mě ale překvapilo bylo, že se v Norsku nikdo nestará, jestli s sebou máte psa nebo ne. Nikde v kempech se za ně neplatí, to samý v hromadný dopravě a navíc ani není žádný nařízení, že byste museli mít náhubek. Psi se v Norsku prostě neřeší. Nebo alespoň ne tak, jak jsme zvyklí tady v té “naší” Evropě. Tady platíte za psa všude – v kempu, na lanovce, v MHD – a tam musíte mít navíc většinou náhubek. Norsko je ale v tomhle ohledu úplně jiné.

Kam jste zamířili pak?
Po opuštění Bergenu jsme se vydali zase do přírody. Čekal nás Folgefonna National Park a výšlap na ledovec. Byla to celkem dřina, ale vyplatilo se, bylo to tam vážně nádherný. A když pak stojíte těsně pod ledovcem a neslyšíte vlastního slova, jen hukot tý vody, která se z něj valí a uvědomíte si, že je podzim a jaký to tam asi musí bejt na jaře… Neskutečný. V Norsku vám ještě víc než u nás dochází, jak jsme na tý planetě malinký a bezvýznamný.
Na vrcholu nás ale bohužel čekalo i nemilý zjištění a to, že má Lexie strženej polštářek. Ale jako hodně. Ona sama je tvrďák a my tyhle věci berem celkem s nadhledem, ale tady jí vážně chyběl velkej kus tlapky, takže jsme jí opatrně svedli zpátky dolů a bylo na místě přehodnotit naše další plány.

image

A ty byly jaký?
No měli jsme na programu samozřejmě ty největší norský ikony jako je například Trolltunga, ale ten výšlap je celkem na 22 km, takže bylo jasný, že to padá. Místo toho jsme ale druhý den vyrazili na kraťounký výlet na jeden z 10 nejhezčích vodopádů Norska – Vøringfossen. Nedovedu si představit ty ostatní, protože byl fakt dechberoucí. Výlet tam je asi na 2 hodinky po takový kamenitý cestě. A po tom, co si ho prohlídnete zezdola, můžete vyjet autem i nad něj a pokochat se seshora.

image

A co bylo dál?
Pak jsme zase nasedli do auta a vyrazili do Osla, kde jsme měli za hlavní úkol koupit Lexie pořádnou botičku, aby s námi přežila konec výletu.
O tom ale třeba příště. 🙂

A jestli jste ještě neviděli video, mrk sem:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *