Terka a Ondra se svými psími parťačkami vyrazili do Slovinska a Itálie. Ani s bull parťákem se nemusíte omezovat na cestování po ČR, ale zajet si za horami, teplem nebo mořem.
Jaké máte pejsky?
Pejsky máme dva, přesněji dvě slečny, začnu u starší, která má mé srdce už navěky – tou je Scarlett, kříženec staforda s čím si, neměla lehký nástup do života, brala sem si ji jako nechtěnou a nejspíš se s ní nezacházelo úplně nejlíp, má z toho dost oslabenou jak imunitu (velké zdravotní problémy), tak důvěru k lidem, z tohodle důvodu jsem se trochu společné dovolené obávala, říkala jsem si jak bude ragovat na tolik lidí, ani cestu v autě zrovna nemiluje, a tak dále. Scar, jak sem pak vypátrala, se narodila 3.2.2013 (stejné znamení, jak já, proto si asi tak rozumíme :-)).
Druhá potvůrka je mlaďounká veselá bezproblémová staffbullka Penelope (papírově Rhea z Návrší), ta se narodila 3.května minulého roku, takže energetický mladý blázen s obří chutí do života, od té doby, co jsme ji poprvé přivedli domů se Scar jen vymýšlí ptákoviny, takže i ony si dokonale sedly 🙂
Cestování s pejskem se týkají i jistá omezení pro bull plemena.. Můžeš k tomu napsat něco víc?
S holkama jsme předtím cestovali po Čechách, chtěli sme si ale zajet třeba jen vedle na Obersdorf see, jenže to už byl problém, začala jsem zjišťovat, ža naši psi – převážně staford je braný za totální postrach, například ani do Tater jsme snima nemohli, takže doporučuju všem, kteří si nejsou jisti, si předem zjistit, zda jejich plemeno nemá v daných zemích jistá omezení, mě totiž až takové nenapadlo, přijde mi to nefér, házet všechny do jednoho pytle, když se podívám zpět na italskou psí pláž, tak naši psi byli jedni z nejvychovanějších, například malá plemena, tam na všechny startovala, utíkala a absolutně neposlouchala.
Kam jste nakonec vycestovali a kdy?
Naštěstí přes všechno omezení jsme si nevědomky vybraly ty bezproblémové lokality, Scarka s Penelopkou si zašly na očkování, které se muselo vstřebávat cca 3týdny a vyvezli jsme se s přítelem Ondrou na konci července přes Rakousko do Slovinska, do města Bovec (cca tak 7-8h), které mi doporučila jedna slečna, takže to nebylo uplně na slepo, byli jsme ubytovaní v kempu Vodenca, kde se za pejsky ani neplatilo, navíc je hnedka kousek od krásně modré řeky Soča, kam sem s nima vždy chodila na ranní procházku, holky spaly v kufru auta, Scar dost chrápe a navíc se tam v noci potulovali zvířecí loupežníci, co nám šli po odpadkách , takže by si ani pořádně neodpočinuly a pořád by byly akorát ve střehu.
Prolezli jsme to tam po okolí a po pěti dnech se nám zkazilo počasí, tak jsme sbalili svých pět švestek a jeli se ohřát do Itálie, nejblíže bylo Bibione, opět jsme šli po kempu, jeden byl plný, další extrémně předražený, v dalším byl zákaz psů, už jsme měli celkem orosená čela a to ne jen díky vedru, ale dost jsme se obávali, že popojedem do Benátek a tradá zpět do Čech, nehledě na to, že nám kamarád Tadeáš půjčil pěkně zlobivou navigaci, která nás nejednou pěkně vymňoukla. Holky to ale v kufru zvládaly ukázkově, stavěli jsme na osvěžení a protažení a hledali dál. Naštěstí přišel do cesty jeden, sice taky celkem velká částka za noc, ale pejsci bez problémů. Kemp byl super, všude vysoké borovice s obříma šiškama, zásuvka i voda u stanu, byly tam i takové kóje ze stromků, takže celkem i soukromí. 🙂
Pejsci sice nemůžou na normální pláž, ale za to tam mají dvě jen pro sebe, jedna psí pláž byla placená, se vším luxusem, lehátka, slunečník agility koutek, ale my jsme přecejen chudí pocestný a šli jsme o kus dál na neplacenou, kde bylo skoro prázdno, za to placená praskala ve švech. Dostali jsme se na pláž až někde ve 4 odpledne, tak jsme si všichni oddychly, chlupáči poprvé viděli moře – to bylo radosti :-).
Večer holky odpadly a my se s Ondrou vydali po promenádě směr centrum.
Druhý den na pláži bylo už lidí a jejich čtyřnohých kámošů víc, ale pořád lepší, jak na placené – na tu jsme si chodili natáčet pitnou vodu. Naše rasy byly ojedinělé, potkali jsme se tam jen s jedním srafordšírským bullteriérem a shodou náhod taky z Čech 🙂
Našli jsme si superfleka u vysoké trávy s pár stromy, takže pejsci měli stín, narozdíl od nás zajištěný, sice jsme byli skoro celý den všichni naložení v moři, ale radši ani nechtějte vědět, jak jsme dopadli, večer jsme byli v jednom ohni, ze stanu se ozývaly zoufalý výkřiky od dvou rudochů se zimnicí, který si hlavně přáli, ať už je ráno 😀 za to Scar a Pene si příjemně utahaný hověly v kufru.
V tu chvíli jsme se s Ondrou rozhodli, že se vydáme dom.
Během cesty zpět jsme na přestávkách poznali další skvělá místa a samozřejmě si zase užili s naší navigací, takže se rozhodně nikdo nemusí bát cesty se svým chlupáčem, nýbrž si brát pořádný opalovák a nepůjčovat si navigaci od Tadeáše.
Když jste trávili dny na pláži.. Jak jste řešili pitný režim? Musíte holky do pití nějak tlačit nebo to bylo v pohodě?
Pitný režim byl kupodivu super, holky sice lemtaly i mořskou vodu, nějak jim to jaksi nepřišlo slaný, tak se aspoň pročistily, ale špatně jim nebylo 🙂
Vody jsme si nakoupili balený, jak pro sebe, tak pro ně, ale během dne byly pomalu vroucí, tak jsme chodili natáčet studenou na vedlejší placenou psí pláž, kterou se dalo procházet.
Horší to bylo s jídlem, celou dovču jim nějak nebylo pochuti a jen semtam si zobly, ale rozhodně jich nijak neubylo 🙂
Kontroloval vás někdo ať už na hranicích nebo někde po cestě?
Míjeli jsme jen pár policejních aut, a přitom jsme se autem poposouvali každý den, ale nikdo nás nekontroloval, sama jsem na to byla zvědavá a doufala, že bude kdyžtak vše v pořádku. Scar s Pene byly připoutané na kšírách v kufru, ale ne nějak na knop, mohly si v klidu lehnout. Na každodenní výlety si tam zvykly tak, že každé ráno na nich bylo vidět, jak se těší, až zas někam vyrazíme, hlavně teda Penelope.
Můžeš dát nějaký tipy na výlety? Ve Slovinsku jste určitě někdě ťapali, v Itálii to byl asi spíš relax..? 🙂
Slovinsko jsem si zamilovala, okolo řeky Soča je fajn trasa, kde ani nebylo moc lidí, vedou tam visací mosty, taková zkouška odvahy, Penelope bobříka odvahy nezískala a most nepřešla, Ondra ji musel přenést jak miminko, most se s nima celý rozkynklal a my se se Scar na viltězné straně chychotaly jejich nesnázím.
Za mě moc nedoporučuju jezero Bled, psi nesměli ani na lodičku a všude plno lidí, no na rovinu, Bled nám byl teda čert dlužen – skoro jsme tam ztroskotali na věky věků – navigace nás dovedla úplně mimo do lesa na pilu, nikde ani živáčka, se skoro prázdnou nádrží jsme zrovna neskákali do vzduchu, ale to šlo vše stranou, když jsem zahlídla na volno se potulující krávy se zvonečkama, jak z reklamy na milku :-))… Zázrakem jsme se domotali na benzinu a dojeli na Bohnijské jezero, kde to naopak za ty “nervy” stálo za to! Našli jsme vlastní klidný plácek u vody s miniplážičkou – to bylo prostě super! Odtamtud to je kousek na velký vodopád Savica 🙂
Za koupačkou v řece určitě do Kobaridu, tam bylo tepleji, jak v Bovci, plus je tam vodopád a pro odvážlivce se nabízí skok z napoleonova mostu, holky si tam nejvíc užili plážičku u řeky, která nám všude jinde bodala jehličky do nohou, jen v Kobaridu byla akorát 🙂 horší už bylo, když se tam pán pouštěl po proudu a Scar ho byla odhodlaná za každou zachránit, pána to nesmírně bavilo, že nevěděl kdy přestat. 😀
A o co rozhodně nesmíte přijít je výjezd na horu Mangart, měli jsme sice nahnáno z krkolomné uzounké cesty bez svodidel, ale stálo to za to, přišla jsem si jak v nebi. 🙂
A přesně, do Itálie jsme si jeli dát voraz, takže jen válečka na psí pláži kousek od majáku a v kempu 🙂 na pláži tedy nebylo žádné občerstvení, ale o markety se skvělým čerstvým zbožím nebylo nouze.
Museli jste mít holky někde na vodítku?
Penelope byla většinou na volno a Scar jsem měla spíše na postroji okolo pasu, takže handsfree pohodlíčko :-), když jsme je měli puštené, tak nikdo nic neříkal, jen jeden pán u stezky okolo řeky Soča, jinak nikdo, v kempu by měly být na vodítku, ale věstšinu času byly na volno a i jsme jim s klidem házeli míček. Sousedům se psí slečny zalíbily, akorát Scar byla trochu ostražitá, nepozdáválo se jí, že se jí pořád někdo ochomejtal u stanu 😀
Doporučila bys cestu, ať už do Bibione nebo do Slovinska i dalším pejskařům?
Slovinsko i Bibione určitě doporučuju, byli jsme v létě v sezóně, turisty se to nijak nehemžilo, jak v lese, tak na psí pláži to bylo prostě lážo plážo 🙂