Známý italský ostrov a jeho možná neznámá – dog friendly – tvář. Jak se na něj dostat, kde najít psí pláž nebo kam na výlet? O to všechno se s námi podělila Lucka, která Elbu navštívila se svojí fenkou Ellie.
Povíš nám, prosím, něco o sobě, svojí smečce, odkud jste a co společně podnikáte?
Jsem Lucie, nyní jsme již čtyřčlenná rodina, o které si myslí, že ji řídí naše prvorozená, pětiletá australská kelpie, Ellie. Bydlíme kousek za Prahou, denně se snažíme dostat do přírody, někdy běháme, jindy se jen procházíme a nejraději společně cestujeme.
Kam přesně jste vycestovali a kdy?
V září 2019, ještě jen jako rodiče našeho chlupatého dítěte, jsme vyrazili na Elbu. Jeli jsme autem, na ostrov trajektem. Cesta dlouhá, ale kvůli trajektu jsme spěchali. Vyrazili jsme okolo páté ráno a před sedmou večer jsme byli v přístavu Piombino. Cestou jsem kvůli Ellie hodně stavili, báli jsme se jen nečekané zácpy někde na dálnici, ale vše šlo jak po másle.
Proč jste jeli zrovna tam? Měli jste předem zjištěný nějaký info o místě/ubytku/výletech?
Na Elbu jsme jeli vlastně úplně náhodou. Chtěli jsme jet konečně „už“ na dovolenou a najednou byla půlka září a já se bála, že v horách v Rakousku nebo Itálii už bude zima a na špatné počasí jsem ještě nebyla připravená 😀 Tak jsem jezdila prstem po mapě až najednou tam byla Elba.. začala jsem si o ostrově zjišťovat informace, zda je vhodný pro dovolenou se psem, co bychom tam mohli dělat atd. To všechno se stalo ve středu, ještě večer jsme přes Booking zamluvili ubytování a koupili lístky na trajekt. To že po cestě nikde nepřespíme a musíme na trajekt nastoupit už v pátek rozhodla cena lístku, ve všední den byl skoro o půlku levnější (myslím, že okolo 120 EUR, jinak to bylo přes 200). Trajekt od Corsica Ferries, oproti velkým trajektům, cesta trvá jen něco málo přes půl hodiny. Konkrétní výlety jsme řešili až na místě, věděli jsme jen, že bude kam a co. Zcela určitě pro rozhodnutí pro tuto destinaci bylo i to, že psi se v Itálii mají jako králové Země a asi celého vesmíru, všichni jsou k nim tak přátelští.
Otázka na ubytování – kde, jak a za kolik?
Bydleli jsme v malém apartmánu na kopci nad Porto Azzurro (Appartamenti I Lauri). Pokoj, koupelna, minikuchyň, venkovní sezení s výhledem, čisté a hezké. Cena velmi příznivá, ale jinak je na Elbě dost draho. Kousek psí pláž, taková klidná voda, nakonec jediné moře, kde se Ellie chtěla koupat, vln se bojí. Okolí na ranní a večerní venčení super. Když jsem nejeli hned ráno na výlet, tak dolů do města pěkná procházka na kávu.
Výlety, výlety, výlety. To nejvíc, co nás zajímá! Kam jste vyráželi, co jste viděli?
Monte Mar di Capanna
První výlet více méně náhodný, z našeho ubytování jsme viděli velký kříž na kopci, tak jsme se tam vydali. Jmenuje se to Monte Mar di Capanna (mapu přiložím)). Nahoře byla trasa hodně kamenitá, ale šlo to, pro malé děti spíš nevhodné. Cestou zpět jsme prošli i město, krásný přístav s pevností.
Monte Capanne
Druhý výlet do hor byl na nejvyšší horu Elby Monte Capanne. Dá se jet lanovkou, tu jsme využili pro cestu dolů. Výstup je hodně prudký (trasa cca 3,5 km, převýšení 700m, šli jsme od nástupního místa lanovky, protože od moře se jde část cesty po silnici a to se psem nic moc), dolů se nám po svých nechtělo a jízda v kleci, která nezastavuje, byl docela zážitek, hlavně když jsem musela naskočit i s Eloušem 😀
Na Elbě jsme byli jen 5 celých dnů, takže tímto toulání v horách skončilo. Ještě jsme obrazili pár pláží a jeden večer navštívili hornické městečko Capoliveri s úžasnou atmosférou, pravé italské, stále obývané místními. Hlavní město Portofferaio jsme jen rychle proběhli v den odjezdu, určitě by to stálo za delší prohlídku.
Pláže:
– Dog beach Porto Azzuro – poplatek za psa je jen 3 EUR, doprovod má vstup zdarma, k dispozici lehátka a slunečník, je to taková zátočina, relativně mělká a bez vln, parkování hned vedle zdarma
– Paglicce Beach – krásná písečná pláž, několikakilometrová, při první návštěvě nás plavčík upozornil, že koupání psů je možné až po 19 hod., ale protože tam byly malé vlny, Ellie do vody vůbec nechtěla, takže jsem ji jen namočila pod sprchou, cca uprostřed je malý park vhodný k venčení. Při druhé návštěvě jsme psi ve vodě viděli, nikdo nic neříkal, takže Ellie šla taky. K dispozici lehátka, slunečníky, sprchy, šatny, restaurace, parkování na ulici za poplatek.
– Fonza Beach – přírodní pláž s divokými vlnami, byly tam dvě rodiny, z toho jedna se psem, jinak prázdno. Vše potřebné si člověk musí přinést.
– Innamorata – na fotkách krásná, realita velké zklamání, ve vodě plavalo obrovské množství řas, které byly na kraji shrabané a smrděly. V zadní části pláže řas výrazně méně, koupání psů bez omezení, vlny ale větší, takže pro Ellie skoro jako útok žraloka 😀
Byly po cestě nebo přímo na místě nějaký další super místa? Třeba na koupání nebo jen tak na čumendu?
Po cestě zpět jsme stavěli v Pise a Florencii, jakože když už jsme tu, tak se musíme jít podívat ☺
Florencie
Zaparkovali jsme opodál parku Giardino della Scuderie Reali, kde je i psí zóna pro volný pohyb psů, ti se ale celým parkem proháněli dle libosti 🙂 Do vedlejší zahrady Giardino di Boboli je vstup psům zakázaný, ale pán v okýnku se ještě vyklonil, aby se podíval jakého psa máme, takže stejný pán by asi malého psa dovnitř pustil 🙂 Procházka městem v pohodě, opět lidí nebylo tolik, takže žádný problém.
Nocleh jsme měli uprostřed hor v Madonna dei Fornelli před Bolognou a okolí vypadalo víc než lákavě, rozhodně se tam někdy vypravíme na dýl.
Poslední zastávka jen tak na vstřebání poslední italské atmosféry na Lago di Garda. Bydleli jsme v mobilhome ve fantastickém kempu Villaggio Turistico Camping San Benedetto, totálně dog friendly, kousek po promenádě psí pláž jakou jsem ještě neviděla, Elouš vlastní lehátko 😀
Strávili jsme tam jen pár hodin kromě noci, takže jsme jen relaxovali před závěrečným úsekem cesty domů. Každopádně až příště pojedeme na Gardu, tak asi budeme bydlet zde.
Za rozhovor, tipy i fotky moc děkujeme Lucce Vonáškové! 🙂