Roadtrip po Evropě – praktické informace

Anet s Fildou a Baddym se rozhodli procestovat Evropu. No a za ty tři měsíce, co na to měli, toho stihli dost. Kde byli a jak se jim tam líbilo si můžete přečíst na jejich blogu, my jsme se jich zeptali na takový ty praktický informace, který se nikde moc nedozvíte.

Kolik jste vlastně za svou cestu ujeli kilometrů a navštívili států? Jak dlouho jste cestovali?
Naše trasa měřila 17 763 kilometrů a na cestě jsme celkem strávili 106 dní. To byl přibližně i náš plán, jenže náš itinerář byl tak nabitý, že jsme za daný počet dní nemohli stihnout všechno projet a navštívit. Původní plán čítal 18 zemí, nakonec jsme jich ale navštívili 14. Museli jsme bohužel trochu zkrátit sever a vynechat Finsko a Pobaltí. Budeme se tam muset někdy vrátit :).

Vím, že jste měli s sebou stan – spali jste celou dobu v něm nebo třeba v autě? Využívali jste kempů, byli jste někde ubytovaní třeba i v penzionu?
Měli jsme s sebou velmi dobrý stan, který se osvědčil a ochránil nás před všemi rozmary počasí. Spali jsme výhradně v něm, na penziony ani nebyl rozpočet. Nám to ale ani nevadilo, alespoň jsme měli krásně narovnaná záda a skoro každé ráno nový výhled z ložnice :). V autě jsme spát neplánovali, ani by se to kvůli bagáži nedalo. Jeli jsme klasickým osobákem, přičemž kufr zabíral náš chlupáč. Všechny naše věci se museli vejít do rakve na střeše a na zadní sedadla. Takže přestavba na lůžkovou úpravu ani nebyla dost dobře možná. Spali jsme většinou v kempech, na severu jsme pak bohatě využívali práva volného vandrování a stanování. Pro spaní pod střechou ale nebylo v našem rozpočtu místo.

Jak jste řešili jídlo? Měli jste něco z domova nebo jste jedli, co bylo po cestě k mání? 🙂
Díky tomu, že jsme měli vlastní vozítko, jsme mohli spoustu zásob vzít z domova. Hodně se nám osvědčilo také indické, veganské jídlo od jezhned.cz, které je na cesty ideální a navíc je i zdravé. Čerstvé potraviny jsme kupovali průbežně v každém místě. Můžeme říct, že jsme teď specialisté na evropské pečivo. Český chléb ale vítězí na plné čáře. Párkrát jsme využili také darů přírody (bylinky, houby, bobule, ovoce).

Nikde ten chleba neumí tak, jako u nás, že ne? Ikdyž šunka v Itálii nebo špek v Rakousku to nahrazuje, ne? 😀
Samozřejmě na český chleba nemá žádné pečivo na světě. Docela jsme si ale zvykli na francouzské bagety, tedy za předpokladu, že někdo ráno skočí do obchodu pro čerstvé 🙂 Večer jsou už většinou dobré jen k sebeobraně. Docela nás překvapil švédský chléb s brusinkami. Zatímco Anet jej rezolutně odmítala, mně naopak přišel zajímavý, ale je pravda, že pravidelně bych ho asi nejedl. Jak ale říkáš, slabší pečivo bohatě nahrazovaly jiné lokální pochoutky. V Miláně to byla luxusní zmrzka, dále prosciutto je prostě TOP, stejně jako sušená šunka ze Španělska. Ve Francii jsme lehce podlehli sýrům, sušeným salámům a paštikám. Víno se na našem kempingovém stole objevovalo docela často. V celé jižní Evropě jde v obchodě sehnat luxusní víno už za cenu okolo 3 EUR. Je ale pravda, že jsme již ve Španělsku zjistili, že Anetka je těhotná, a tak celá ta obtíž s degustací vín zůstala na mne 😀 Ve Švédsku nás nemohli minout masové kuličky, které jsme si dost oblíbili. Ve Švédsku i v Norsku pak lze v obchodech koupit lososa za cenu vepřové šunky, takže jsme měli o několik večeří postaráno.

Jak jste řešili jídlo pro Baddyho? Předpokládám, že jste nevezli granule na celou tu dobu. 🙂
Vyráželi jsme se dvěma patnácti kilovými pytli krmení, které nám zabíraly opravdu dost místa, ale zase dlouhlo vydržely. Díky tomu, že jsme se neplánovaně stavěli v Čecháh, doplnili jsme krmení pro Baddyho, i zásoby pro nás. Když Baddymu ale zásoby došly, museli jsme koupit granule místní. Ve Švédsku a Francii měli dobrý výběr kvalitního krmiva. V Polsku to bylo trochu horší. V supermarketu byl minimální výběr, ale nejspíš jsme měli jen smůlu na špatný obchod.

Co mě asi nejvíc zajímá je, jak jste vyřešili ošetření proti echinokokóze do Norska, když jste nebyli v Čechách – zastavili jste se někde na veterině po cestě?
Ošetření Baddy prodělal před výjezdem a veterinář nám po domluvě do psí knížky dal dvě nálepky, ale napsal jen jeden datum. Druhý datum jsme doplnili pár dní před vjezdem do Norska. Něchtěli jsme Baddyho organismus zbytečně zatěžovat dvojitou dávkou prášků kvůli administrativním požadavkům.

Kde jste si dobíjeli takový ty telefony, foťáky a různý blbiny? Měli jste to nějak pořešený v kempech?
V kempech jsme lovili zásůvky, kde se dalo, ale ne vždy jsme chtěli nechat notebook bez dozoru. Hodně se nám osvědčil měnič napětí do auta, který se zapojí do zdířky zapalovače a za jízdy můžete nabíjet, co hrdlo ráčí.  Na dobíjení telefonů nebo baterií mimo kemp jsme měli také power banku, která funguje přes USB.

Kolik jste měli našetřeno a kolik jste vlastně celkově utratili? (Budu moc ráda když třeba napíšeš, kolik cca bylo třeba za benzín, za jídlo, ubytko a tak).
Náš rozpočet na trip byl 170 000 Kč a na cestu nám to vystačilo. Největší položkou byl benzín, který nás stál asi 53 tisíc, za ubytování jsme zaplatili asi 35 tisíc, za jídlo přibližně 31 tisíc. Trajekty, mýta, parkování a další položky svázané s autem: 14,5 tisíc. Za vstupy do památek a suvenýry jsme utratili 3,5 tisíc. Dalších přibližně 30 tisíc jsme vybrali z bankomatů. Tyto peníze šly většinou na jídlo, někdy na ubytování a drobné suvenýry.

Ještě mě zajímá, jak jste řešili oblečení. My jsme si teď po cestě Norskem jednou prali v kempu, ale měli jsme dost problém s uschnutím..?
Celkově jsme na tripu dělali velké prádlo třikrát. Dvakrát nám to krásně uschlo na slunci, zrovna jsme měli štěstí na počasí. Třetí praní se odehrávalo v kempu ve španělských horách poblíž Národního parku Los Picos de Europa, kde nám zrovna dost pršelo. Problém jsme ale vyřešili použitím sušičky, je ale pravda, že v každém kempu sušičku nemají.

Seznámili jste se po cestě s někým novým? Jakou máte celkově zkušenost s lidma po cestě?
Jsme celkem introverti, ale i tak jsme potkali zajímavé lidi. V kempu v Portu jsme se seznámili s párem důchodců původem z Česka, kteří po roce 1968 emigrovali do Švýcarska. Ve Švýcarsku se usadili a  vychovali děti. V současné době  brázdí Evropu se svým obytňákem. V Norsku na jednom wild camping spotu jsme narazili na dva mladé Rakušáky a prokecali jsme s nima celý večer. Jeden pracuje jako fotograf v Portugalsku a druhý je učitelem v Rakousku. Dost nás například překvapilo, když jsme se dozvěděli, že v Rakousku je takový přetlak učitelů, že on sám ani neví, jestli od nového školního roku bude mít svou třídu. V Norsku jsme také do našeho už tak narvaného Fouska narvali ještě stopaře. Celkově jsme po cestě potkali příjemné lidi a nikde nebyl žádný problém.

Vystačili jste si s angličtinou po cestě nebo ovládáte i nějakej jinej jazyk?
Angličtina nám po celý trip stačila. Drtivá vetšina lidí, které jsme potkali, ať už v kempech nebo kdekoliv jinde, angličtinu ovládala dobře. Vyjímkou bylo pár míst ve Francii, kde jsme se převážně teda se staršími lidmi dorozumívali frangličtinou za použití  rukou a nohou. V Německu jsem občas zkoušel už dost zapomenutou němčinu, ale domluvil bych se i anglicky.

Byla někde někdy situace, kdy jste se třeba báli/neměli dobrej pocit/prostě nějakej průser?
Žádnou vysloveně krizovku jsme naštěstí nezažili. Jedinou vyjímkou byla chvíle, kdy jsem našeho Fouska při couvání z kopce posadil práhem na betonový obrubník. Po chvilce cukání autem a pár nadávkách jsme se ale vyprostili. Ke strachu jsme důvod něměli nikde, možná Anetka má ale jiný názor. Když jsme totiž na severu spali mimo kempy někde v lesích, Anetka neusnula bez svého oštěpu a bez přesvědčení, že mám při ruce nůž 😀

Která země se vám nejvíc líbila a třeba víte, že se do ní znova vrátíte?
Líbilo se nám skoro všude, proto jsme ty místa zařadili do naší trasy 😀 Ale jako TOP destinace hodnotíme Triglav ve Slovinsku, údolí Val di Funes na severu Itálie, portugalské útesy a pláže u Sesimbry, úžasnou Dune du Pilat ve Francii a celkově celé Norsko, to je prostě bomba a doufáme, že se tam někdy vrátíme. Určitě někdy musíme navštívit Lofoty a Laponsko, které jsme bohužel kvůli nedostatku času už nestihli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *