Roadtrip Slovinskem

Roadtrip Slovinskem

Verča se svým přítelem a dvěma pejsky (fenky – kříženci, starší (9 let) Kofola-kříženec labradorXdalmatin a mladší (6 let) je Whisky – kříženec BOC) vyrazili do Slovinska. A viděli toho vážně hodně!

Byla to vaše první dovča nebo už jste někam společně cestovali?

Letos to byla naše druhá společná dovča s psisky, loni jsme byli týden na Šumavě, kde jsme cestovali po kempech a spali ve stanu. Jelikož se nám to dost zalíbilo, tak jsme se rozhodli to letos zopakovat a to sice ve Slovinsku a na dva týdny 🙂

Kam přesně jste vycestovali a kde jste bydleli?

Začínali jsme u Jezera Bohinj, kde jsme se ubytovali v Kempu Zlatorog. Pes zde nebyl žádný problém a neplatil se za něj žádný poplatek, vynahradil to ovšem poplatek za auto v kempu 5 €/noc :-D. Přímo u kempu je lanovka, kterou jsme plánovali se dostat blíže hoře Vogel, v lanovce je pes zpoplatněn 4 € (nakonec nám neúčtovali ani jednoho psa O:-) ) a musí mít náhubek, je to velká kabina pro až 80 lidí, další lanovka byla klasická čtyřsedačková, kam taky nebyl problém si vzít psa, vzali jsme so holky vedle sebe a drželi je, naštěstí máme celkem klidné psy 🙂 odtud se šlo již pěšky směrem na horu Vogel 1922 m n.. – turistické značení ve Slovinsku je všude stejné a to červené kolečko s bílým středem 🙂 po cestě bylo pár míst, kde bylo potřeba se přidržovat lan, ale pro psy to nebyl žádný problém, na hoře Vogel byly překrásně výhledy. Pak následovala již cesta několik km a pořád z kopce.

V Bohnijském jezeru se můžou pejsci normálně koupat? 🙂

V Bohnijském jezeře přímo v kempu byl zákaz koupání pejsků. Ale myslím, že mimo kemp by to nebyl problém. My jsme se tam s ohledem na počasí ke koupání nedostali. V Jezersku jsem narazili na Planšarsok jezero, kde se mohli koupat jak lidé, tak pejsci, ale bylo neskutečně ledové 🙂

Cesta na Vogel

Další zastávkou byla obec Bovec, zde jsme se ubytovali v Kempu Liza, který moc doporučujeme. Psi mají v ceníku za 1 €/noc, ale nakonec nám nebyli psi účtování vůbec. V okolí je více tras v okolí krásně řeky Soči, všude jsme měli psy na volno a nikde jsme nenarazili na žádný problém, či nesouhlas místních či dalších turistů. Další výlet byl na horu Kanin 2454 m n.m., kam vede opět lanovka. Lanovka je kabinková pro 4 osoby a psi zde jezdí zadarmo. Na hoře Kanin je pak několik možností, kam se jít podívat na výhled, či dojít přímo na vrchol Kanin. My jsme si vybrali výšlap k výhledu zvanému „okno“, které se nachází přímo na hranici s Itálií, terén pro psy bez problémů, jen na jednom místě jsme jim pomohli v příkřejším úseku, ale spíš jen pro klid duše. Na hoře Kanin jsme narazili také na stádo kamzíků. Na tuto horu se dá vyjít/sejít i pěšky, ale je to celkem štreka. Dalším výletem byl výšlap na horu Krn 2244 m n.n. kterým jsme se inspirovali na Vašich stránkách. Výšlap je to náročný, Slovinci mají asi ve zvyku vést trasu nejkratší cestou, tedy kolmo na vrstevnice 😀 ale pro psy terén bezproblémový a odměnou jsou překrásné výhledy na Triglavský národní park.

Poté jsme se vydali k moři k městečku Piran. Ubytovali jsme se v Kempu Strunjan, který byl oproti ostatním kempům velmi stísněný, pes zde by za poplatek 2,5 €/noc. Cesta k moři z kempu byla cca 1 km. Nejprve bylo potřeba se vyhnout hotelové pláži, hned za ní byla tzv. „wild beach“, kam se mohlo se psy. Bohužel celé pobřeží bylo kamenité a ani vstup do moře nebyl moc pohodlný. Psům to ovšem moc nevadilo a tak poprvé okusili slanou vodu 😀 U moře jsme pobyli pouze jednu noc a poté směřovali zpět do vnitrozemí.

Další lokalitou bylo Jezersko, která nám velmi učarovala. Ubytovali jsme se v Kempu Stará Pošta, což je malý a útulný kemp, s příjemným personálem. Pes zde opět žádný problém s poplatkem 2 €/noc. Tady jsme se vydali na výlet na Češkou Koču, což je chata postavená českými alpinisty ve výšce cca 1500 m n.m. Turistická trasa vede prudšími úseky, ale i mírným stoupáním po vrstevnici, jen v jednom úseky byl příkřejší žebřík (dřevěné schůdky), kde jsme psi přenesli, jinak vše zvládli sami. V Češké Koče je možnost po objednání i přespání, jde zde občerstvení a posezení s terasou. Nedaleko Jezerska (vzdušnou čarou, autem to člověk bohužel musí celé objíždět)  se nachází lokalita Veliká planina. Vede sem opět kabinková lanovka ze stanice Kamniška Bystrica, psi zde jezdí opět zadarmo 🙂 Následovala lanovka dvousedačková, kam jsme si opět mohli vedle sebe vzít psiska. Na Veliké planině jsou krásně chaloupky a všude okolo se volně pasou krávy 🙂 Je zde již více turistů, ale tohle místo má velké kouzlo.

Veliká Planina

Obecně jsme se nikde ve Slovinsku nesetkali s negativní reakcí na psi. V obcích či městech jsme je měli na vodítkách, v přírodě na volno. Nikde nebyl ani problém vzít je s sebou do restaurace, hospody nebo na zahrádku. V kempech musí být psi po většinou na vodítku, což jsme při procházení kempy dodržovali, u stanu jsme je měli na volno, ale nikam se sami nevydali a nikoho neobtěžovali, tak se nám nestalo, že by někdo cokoli namítal 🙂

K té cestě lanovkami – kolik se cca platilo za lidi?

V průměru vyšla cena lanovky (obousměrná) na 18 €/osoba, jednosměrná v průměru 13€/osoba. Cena za psa byla u vedena jen v lanovce na Vogel, kde jsme nakonec stejně za psi nic neplatili. Jinak jezdili psi zadarmo a s náhubkem.

A kolik stály kempy tak nějak přibližně v průměru? 🙂

Kemp vyšel v průměru 10-12 €/osoba/noc, elektřina většinou za příplatek 3-4 €/den, poplatek za psa v průměru 2-3 €/pes/noc.

Kanin
Původně jsme si psali o zraněném polštářku – jak a kde se vám to stalo a jak jste ošetřovali? Byl to pak velkej limit na cestě?

Ohledně zraněného polštářku, stalo se to při výstupu na horu Krn, kdy bylo dost teplo, cesta byla docela náročná a kamenitá. Až teprve druhý den jsme si všimli, že Kofolka trochu kulhá, nebo spíš hůř našlapuje na pravou přední. Přičítali jsme to spíš namožení po tom výšlapu, pak jsme si všimla, že na na prostředním polštářku má červený flek, připomínalo to puchýř, nebo sedřenou kůži. Dva dny jsme měli volnější a při chůzi po trávě jí to nijak nevadilo. Pak byl v plánu další výšlap na Kanin, po kamenech a štěrku se jí chodilo špatně a tak přišel čas na botičku, chvíli trvalo, než si na ní zvykne, ale s botičkou se jí chodilo nakonec dobře, po kulhání ani známky a zvládla s námi další výstup. Takže nás tohle drobné „zranění“ nijak nelimitovalo 🙂

Jak jste se po cestě stravovali? Vařili jste si nebo jste někam chodili? Zdály se vám tam ceny vysoký nebo se to dalo? 🙂

Stravovali jsme se většinou z vlastních zásob, vařili jsme si v kempech teplé večeře. Zeleninu, pečivo apod. jsme kupovali na místě. Ceny byly obecně o něco vyšší než u nás, ale nepřišlo nám to nijak závratné. Ceny v restauracích a hospodách pak už byly skutečně vyšší než u nás, ale místní kuchyně nám moc chutnala a stálo to za to 🙂

Na kolik vás dovča cca vyšla celkem?

Celkově nás tahle 14-ti denní dovča ve Slovinsku a se dvěma pejsky vyšla cca na 35 tis. Kč

pobřeží u obce Piran